Jdi na obsah Jdi na menu
 


Gíza

Archeologická oblast Gíza se nachází asi 12 km od Káhiry na hranici Západní pouště. Díky svému pravidelnému tvaru byla plošina ideálním místem pro monumentální stavbu a její poloha na západním břehu Nilu, tedy orientace k zapadajícímu slunci, splňovala základní egyptskou podmínku pro umístění pohřebiště. Blízkost řeky usnadňovala transport stavebního materiálu. Na severozápadě od Gízké plošiny bylo objeveno ložisko

Obrazek

munulitového vápence z období svrchní křídy a ranných třetihor. Na jihovýchodě se nachází svah se střídajícími se vrstvami tvrdé a měkké skály. Zde egypťané odstranili svrchní vápenec, aby se tak dostali k tvrdším vrstvám, z nichž vylámali bloky pro stavbu pyramid, hrobek a chrámů. Na jihu se zvedá nepravidelné pohoří s mnohými stržemi a roklemi, v nichž byl rovněž lámán stavební kámen. Tyto velmi kvalitní materiály byly snadno dostupné a jejich ložiska se nacházela nedaleko stavenišť. Bílý vápenec užívaný pro vnější obložení pyramid pocházel z Tury na východním břehu Nilu, zatímco žulu dopravovali Egypťané po Nilu z Asuánu. Pravděpodobně nejstarší gízkou hrobku objevil asi 5 km od Chufuovy pyramidy v roce 1904 ital Alessandro Barsanti, o něco výše se nachází mastaba z 2. dynastie. Tato oblast již byla považována za posvátnou v době před stavbou pyramid, ve starověku nazývána Cheret- necer- achet- chufu. Dominantou celého naleziště jsou velké pyramidy a sfinga.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA